Posted by Anna Kohoutová on Březen 22nd, 2010 |
0 comments
Málokdo dokáže být ve svém myšlení originální – jsme-li v něčem mistry, potom ve vzájemném vykrádání se. A kolik času a energie nás to mnohdy stojí! Vyhledáváme, stahujeme, opisujeme – a říkáme tomu vznešeně, že se „inspirujeme“. Jak být originálním, novým, neotřelým? Jak neotřele spojovat myšlenky druhých, když už nejsem schopen svých vlastních? READ MORE
Posted by Anna Kohoutová on Leden 1st, 2010 |
11 comments
Je to zvláštní svět. Občas jsme velkorysí, až je nám z nás špatně, občas úzkoprsí, až se na nás naše okolí dívá skrz prsty. Třeba takové vykání – tykání. Co se tohoto týče, jsme docela konzervativní společnost. Mladší vykají starším, muži ženám, podřízení nadřízeným. Občas se role obrací, pokud to ti výše postavení dovolí. Nabízíme tykání – nikoliv vykání. Někdy by se mi chtělo o vykání i poprosit. Vykání je pro mě věcí cti (několika kolegyním smím dokonce říkat křestním jménem!). A je pro mě ctí i to, že můžu některým lidem tykat. Nevím, jestli je to výchovou. Spíš asi ne, protože můj táta (a není to socan ani komunista) tyká každému, kdo je mladší. I když je to lékař nebo učitel. Trochu se za to někdo stydím (ne za něj!!). READ MORE
Posted by Anna Kohoutová on Listopad 25th, 2009 |
10 comments
Doporučuji všem otevřít tento odkaz a přečíst vše až do konce - věřím, že každému se to vyplatí jinak…více než kdy jindy jsem zvědavá na reakce…
http://rosocha.blog.respekt.cz/c/112124/Proc-jsem-zatim-neutekl-ze-skolstvi.html
Posted by Anna Kohoutová on Říjen 27th, 2009 |
32 comments
V loňském roce zhruba touhle dobou – pamatuji se, že to bylo před prvním rodičákem – jsem dost intenzivně přemýšlela nad tím, nakolik je nadšení našich žáků pro hru Magic užitečné, zda jim tahle zábava více dává, nebo bere. Jako učitel jsem se denodenně rozčilovala nad žáky, kteří mě svými kartičkami obtěžovali při výuce – i když pravda, o přestávkách od nich byl vždycky klid – zadumaně seděli ve třídě okolo sražených stolů a záhadně různě posunovali černými kartičkami. Poprosila jsem kolegu V. Pražáka, který byl (a dodnes je) hlavním tahounem klubu společenských her, aby mi předložil argumenty – proč je Magic ( a i další podobné aktivity) pro žáky užitečný. Velmi poctivě vše shrnul a napsal do GYMu celkem vyčerpávající text – který jsem mimochodem použila i na rodičáku jako zbraň proti rozčileným rodičům, jež se začínali čím dál častěji ozývat se svou nespokojeností. READ MORE