Ze života učitele

toto se líbí uživateli T.T

ale možná taky ne…

jestliže však ne, tak za to ponese důsledky!

Je devět hodin večer a já jsem se právě vrátil domů, unaven k smrti. Předtím, než jemně odložím tašku do kouta, si podrobně prohlédnu diář, abych neměl černé svědomí. A tam to vidím stát černé na bílém: „Zeměpis, opravování“. To mě vyděsí. Vždyť už nemám sil! Je však čas pořádně zabrat, další vyčítavý pohled mých přísných sextánů po včasném neopravení bych už psychicky neunesl.

Jsou tři ráno a pořád nemám doopravené. Zato jsem už fakt bdělej a čílej, sedm kafí dělá své. Nejsem žádný troškař, písemky musí být opraveny. Trpný rod.

V půl čtvrté ráno si jdu zaběhat. Při sípavém běhu potkávám T.T., který běží v polospánku a mumle něco španělsky o utrpení studentů. Hasta la vista!

Po obvyklých třinácti kilometrech se vracím, lehce osvěžen, domů. Na stole se stále kupí hromada testů. Neopravených. Není mi líp. Dal bych si králíka na smetaně, lednice ale zeje prázdnotou. V zadním koutě objevím pytlík růžičkové kapusty… nu, nepohrdnu, ke kafi to sice moc nejde, ale energie je třeba. Dělá se mi špatně, jakoby se ta kapusta zvětšila. Zcenzurováno.

Po půl hodině cenzury se vracím bez z. Ajajaj, už je půl sedmé ráno. Poslední dvě písemky. Nadechuji se. Bohužel, nejde to. Nedokážu se vůbec soustředit na ty papíry přede mnou. Upadám do bezvědomí.

Po deseti minutách mne probouzí teplé sluneční paprsky. Je tři čtvrtě na osm, házím přípravy do tašky a běžím. Po infarktovém sprintování po schodech nahoru do kabinetu (proč jenom musí být v nejvyšším patře?) mám konečně klid na opravení zbývajích dvou testů. O další přestávce vím, že to opravování nezvládám, chce se mi hrozně spát. Redbull v automatu mě láká, ale tuším, že některým studentům by chyběl víc. A tak se stane, že před poslední vyučovací hodinou mě udržuje při vědomí jenom strach z neopravených testů a ze sextánů samotných. Poslední neopravená písemka na mne cení věty o Kanadě, ale můj mozek odmítá fungovat. Ach jo, jdu spát domů, na hodinu zapomenu.

A jak to nakonec dopadlo? Písemku jsem nakonec opravil, to je docela dobrý. Bohužel, vyčítavému pohledu se nevyhnu. No co, hlavně že jsem naživu, to je taky fajn. Nikdy víc!

Takže ještě jednou: toto se líbí uživateli T.T.

A kdyby ne, tak už mu nikdy neopravím písemku!

2 lidem se líbí tento článek.

Nelíbí